Anna Slezáková 1833–1907

Děti s Jakub Vávra 1822–1903: Marie Vávrová 1861–1939 · Štěpán Vávra * 1864 · Karel Vávra * 1870 · Františka Vávrová * 1872 · Jan Vávra * 1874 · Anna Vávrová * 1877 · Václav Vávra 1879–1942

Zobrazit předky ve stromu Potomci

Kde žil a co dělal

Povolání: vdova (1907)

1. 1833
   narození Červený Újezdec č. 2 · narozena i pokřtěna 20. 3. 1833 · křtěnecstrom (MyHeritage) · Křest Anny Slezákové (1833)
2. 1858
   bydliště Červený Újezdec č. 2 · svobodná matka, v domě svého otce · matkaKřest Jakuba Vávry ml. (1858), legitimovaného syna
3. 1879
   bydliště Lišov č. 211 · dům narození dítěte, manžel bytem tamtéž · matkaKřest Václava Vávry (1879)
4. 1890
   bydliště Lišov č. 211 · v rodině; nar. 1833 · člen domácnosti – choťSčítání lidu 1890 – Lišov čp. 211 (Vávrovi)
5. 1903
   původ Červený Újezdec · manželka zemřelého, „rod. Slezák z Červeného Újezda č. —“ (číslo domu neuvedeno) · vdovaÚmrtí Jakuba Vávry (1903)
6. 1907
   původ Červený Újezdec · rodem Slezák z Červeného Újezda, číslo domu nevyplněno · zemřeláÚmrtí Anny Vávrové roz. Slezákové (1907)
7. 1907
   bydliště Lišov č. 211 · vdova · příbytek v době úmrtí · zemřeláÚmrtí Anny Vávrové roz. Slezákové (1907)
8. 1907
   úmrtí Lišov č. 201strom (MyHeritage)
9. 1907
   úmrtí Lišov č. 211 · vdova · vdova po Jakubu Vávrovi; strom chybně uvádí č. 201 · zemřeláÚmrtí Anny Vávrové roz. Slezákové (1907)
10. ?
    bydliště Lišov č. 211 · dům rodiny podle tátova grafutátův rodokmen
11. ?
    původ Červený Újezdec č. 2 · v době zápisu již zemřelá; v zápisu „z Červeného Oujezda č. 2“; v době zápisu již nežil (zemřel 1907)Sňatek Václava Vávry a Rosálie Čapkové (1914)

Co o něm říkají prameny

1. 5. 7. 1822 křest – Jakub Vávra se narodil 5. 7. 1822 v Červeném Újezdci č. 3 sedláku Vavřinci Vávrovi a Kateřině roz. Ambrožové z Libníče č. 10 a druhý den byl pokřtěn. Zápis uvádí oba páry prarodičů; stranu revidoval 31. 7. 1822 biskup Arnošt Růžička. zápis
   Co z toho plyne

   Vávrovi drželi grunt Č. Újezdec č. 3 po generace: Jan (* 1746) → Vavřinec (* 1777) → nejspíš starší syn Jan (* 1813). Jakub jako mladší syn statek nezdědil, proto později žil jako domkář v Lišově č. 211. Matčina rodina Ambrožů byla v Libníči selská a rychtářská (č. 10). Babička Anna Dvořáková pocházela z Hrutova (farnost Lišov). Č. Újezdec patřil tehdy k lokálii Libníč. Okrajová poznámka o sňatku má nejasnou třetí číslici roku (18?7). Křest Anny (17. V. 1859) a legitimace syna Jakuba (* 19. 11. 1858) dokazují sňatek 1859, ne 1857.

2. 20. 3. 1833 křest – Anna Slezáková se narodila a byla pokřtěna 20. 3. 1833 v Červeném Újezdci č. 2 chalupníku Matěji Slezákovi a Marianě roz. Markové z Č. Újezdce č. 1. Okrajová poznámka uvádí sňatek s Jakubem Vávrou z Č. Újezdce č. 3 dne 17. 5. 1859. zápis
   Co z toho plyne

   Slezákovi byli chalupníci v č. 2 nejméně dvě generace; matka pocházela ze sousedního selského statku č. 1 (Markovi). Babička z otcovy strany je zapsána z č. 3, tedy z domu Vávrů; čtení jejího příjmení je nejisté, takže starší příbuzenství Slezáků a Vávrů nelze vyloučit (prověřit v kn. 5224, 'slezak Matěj 1796 sn. 4'). Kantorovi se v okruhu rodiny opakují: Johana Kantorová (babička), Augustin Kantor z Levína(?) kmotrem 1847 u Čapků, Jakub Kantor z Jelma č. 15 kmotrem 1858. Jestli jde o jeden rod, neprokazuje to. Poznámky z let 1940–41 jsou výpisy pro průkazy původu.

3. 19. 11. 1858 křest – Jakub, syn Anny Slezákové, se narodil 19. 11. 1858 v Č. Újezdci č. 2 jako nemanželský. Následným sňatkem rodičů byl legitimován a Jakub Vávra se k otcovství přihlásil podpisem před svědky 16. 9. 1877. Jde o dosud neznámého nejstaršího syna Jakuba a Anny. zápis
   Co z toho plyne

   Jakub (36 let) a Anna (25) měli dítě před sňatkem a svatba byla až 17. 5. 1859, půl roku po porodu. Jakub jako nedědící syn z č. 3 zřejmě teprve hledal živobytí, případně čekali na povolení k sňatku. Formální přihlášení otcovství proběhlo až 16. 9. 1877, kdy bylo synovi 18 let (důvod, např. odvod či dědictví, zápis neuvádí). Kmotrovství Kantorových z Jelma č. 15 se opakuje 1879. Jakub ml. je možná 'Vávra Jakub, Lišov 1886' v rejstříku oddaných 5268 (sn. 12) – neověřeno.

4. 19. 8. 1879 křest – Václav Vávra, pozdější řezbář, se narodil 19. 8. 1879 v Lišově č. 211 domkáři Jakubu Vávrovi a Anně roz. Slezákové. Okrajová poznámka dokládá sňatek s Rosálií Čapkovou 10. 10. 1914 v Českých Budějovicích. zápis
   Co z toho plyne

   Jakub Vávra (57) je zde „domkář“ v Lišově 211, ale v roce 1890 i 1903 „rolník“ – rodina z Červeného Újezdce č. 3 (kde byl Vavřinec sedlákem a Jan Vávra rychtářem) si v Lišově držela selské postavení. Kmotrou byla domkářka Marie Kantorová z Jelma s dospělým synem – kmotrovství tedy mimo Lišov, zřejmě příbuzní z matčiny strany (Slezákovi/Markovi z Újezdce). Václav se nenarodil jako dědic (nejmladší ze sedmi) a šel do řemesla – řezbář; v Budějovicích se 1914 oženil s Rosálií Čapkovou z Hůrek. Zápis spojuje čtyři generace: Vavřinec (1777) – Jakub (1822) – Václav (1879) – a Rosálie, která je zapsána o 35 let později na okraji.

5. 31. 12. 1890 sčítání lidu – Sedlák Jakub Vávra (68) hospodařil v roce 1890 v Lišově č. 211 se ženou Annou (57) a pěti dětmi; jedenáctiletý Václav, pozdější řezbář, byl nejmladší. zápis
   Co z toho plyne

   Vávrovi z č. 211 byli selská rodina (Jakub „rolník“ i při úmrtí 1903), ale děti šly do řemesla a do služby: truhlář, obuvník, služka ve Vídni – typický obraz lišovských rodin konce 19. století, kdy hospodářství uživilo jen jednoho dědice. Václav (* 1879) vyrůstal jako nejmladší ze sedmi a vyučil se řezbářem; v roce 1914 se žení v Českých Budějovicích a rodina pak sedí v č. 58 (dnes 44). Vídeň se v Lišově 1890 objevuje opakovaně (Františka Vávrová, František Hovorka) – odchod mladých do metropole byl běžný.

6. 23. 1. 1903 úmrtí – Jakub Vávra, rolník v Lišově č. 211, zemřel 23. 1. 1903 na zápal plic; podle věku 80 let, 6 měsíců a 18 dní se narodil 5. 7. 1822. zápis
   Co z toho plyne

   Přesný věk 80 let, 6 měsíců, 18 dní dává narození 5. 7. 1822 – naprostá shoda s křtem, který uvádí strom. „Rolník“ v č. 211 (ne domkář jako 1879) – rodina držela pole. Zaopatřen šest dní před smrtí; úmrtní lístek č. 4 roku 1903 = čtvrté úmrtí v Lišově toho roku. Vdova Anna zemřela o čtyři roky později (1907), ale její zápis zatím nenalezen.

7. 17. 10. 1907 úmrtí – Anna Vávrová roz. Slezáková, vdova po Jakubu Vávrovi, zemřela 17. 10. 1907 v Lišově č. 211 na zkornatění cév a vadu srdce, pohřbena 19. 10. 1907 na lišovském hřbitově. Matrika jí přisuzuje 75 let 3 m. 17 d. zápis
   Co z toho plyne

   Anna přežila manžela Jakuba († 23. 1. 1903) o necelých pět let a dožila ve stejném domě Lišov č. 211, kde se 1879 narodil syn Václav – dům zůstal rodině. Číslo 201 ve stromu je nejspíš překlep (matrika jasně 211). Zaopatření deset dní před smrtí (7. 10.) svědčí o delší nemoci. Rodiště je zapsáno jen 'Červený Újezd' bez čísla; z křtu (1833) víme, že šlo o č. 2. Věk 75 l. 3 m. 17 d. vede na cca 30. 6. 1832, křest prokazuje 20. 3. 1833 – údaj o věku pocházel od pozůstalých.

8. 10. 10. 1914 sňatek – Řezbář Václav Vávra (35) z Lišova 211, tehdy ubytovaný v zeměbranecké kasárně u nádraží v Č. Budějovicích, se 10. 10. 1914 oženil v budějovické farnosti sv. Mikuláše s Rosálií Čapkovou (26) z Hůrek 57, dcerou rolníka Josefa Čapka z Lišova 51. zápis
   Co z toho plyne

   Bydliště v zeměbranecké kasárně a sňatek v Budějovicích v říjnu 1914 ukazují na službu u zeměbrany po mobilizaci (válečný sňatek). Rosálie si křestní list vyžádala 4. 9. 1914 a ohlášky běžely i v Lišově. Údaj 'F. K. Nro 307' není specificky vojenský: sousední zápisy 291 (pekařský mistr z Horní Plané) a 293 nesou čísla 306 a 308. Jde tedy spíš o průběžné číslo spisu, nikoli o vojenské povolení. U zápisu 293 je vojenské osvědčení uvedeno zvlášť a slovy, u Václava nic takového není. Svědek Matěj Čapek, truhlář, je nejspíš Rosáliin příbuzný. Jakub i Anna Vávrovi jsou zde už zesnulí (shoda s 1903 a 1907). Lišov č. 51 – dům, kde 1884 zemřel malý Jan Čapek.

Zdroje údajů

• rodinný strom na MyHeritage (vlastní)
• tátův rodokmen – graf VÁVROVI 3