Příběhy a zajímavosti, které vyplynuly z matrik, sčítání lidu, vzpomínek a tátova výzkumu. Každá má uvedený zdroj.
Jak se Tomáš Pešek „přejmenoval“
Tomáš Pešek, pozdější lišovský tesař, se narodil 27. listopadu 1849 ve Štěpánovicích č. 29 jako dvojče. Jeho sestřička Marie zemřela. Farář obě děti zapsal jako nemanželské: za otce uvedl Františka Peška, tehdy nájemníka v Lišově, matkou byla Marie Poustová. Rodiče se vzali až 22. ledna 1850, dva měsíce po porodu. V rodokmenech bývá uvedený 13. leden, to je ale den poslední ohlášky. K Tomášovu křtu bylo později připsáno, že byl „legitimován následným sňatkem“ rodičů, a to s povolením c. k. místodržitelství v Praze z 19. června 1863. Tomášovi bylo tehdy třináct a půl roku. Nejspíš odtud pochází rodinné vyprávění, že se Tomáš „nechal přejmenovat“: teprve touto úřední poznámkou byl i v matrice veden jako manželský syn Františka Peška. Proč si rodina potvrzení obstarala až po třinácti letech, zápis neříká. Důvodem mohlo být vyučení nebo domovské právo.
Osoby: Tomáš Pešek 1849–1920 · František Pešek 1809–1880 · Marie Poustová 1813–1854
Zdroje: Křest dvojčat Tomáše a Marie (1849) – Tomáš Pešek · Sňatek Františka Peška a Marie Poustové (1850) · tátův graf Peškovi 1
Dvě generace narozené před svatbou
Tomáš nebyl v rodině první, kdo přišel na svět dřív, než se rodiče vzali. Jeho otec František se narodil 14. února 1809 v Horních Slověnicích. Farář ho zapsal jako nemanželského syna Matěje, syna výminkáře Jana Peška, a Veroniky, dcery zesnulého sedláka Tomáše Waleše z Dolních Slověnic. Matěj a Veronika se podle rodokmenu vzali až 21. ledna 1811. Matěj zemřel roku 1829 ve 45 letech jako podruh v Horních Slověnicích. František se oženil teprve ve čtyřiceti: 22. ledna 1850 si ve Štěpánovicích vzal sedmatřicetiletou Marii Poustovou, dva měsíce poté, co se jim narodila dvojčata. Zápis o Františkově křtu z roku 1809 je zároveň nejstarší matriční zápis, který se zatím podařilo najít a přečíst.
Osoby: František Pešek 1809–1880 · Matěj Pešek 1782–1829 · Veronika Walešová 1785–1867 · Jan Pešek 1741–1814 · Marie Poustová 1813–1854 · Tomáš Pešek 1849–1920
Zdroje: Křest Františka de Paula Peška (1809) · Úmrtí Matěje Peška (1829) · Sňatek Františka Peška a Marie Poustové (1850) · GEDCOM · tátův graf Peškovi 1
Legionář z Hrůtova a sestra místo maminky
Anděla Strnadová, rozená Bohoňková, se narodila 31. října 1924 v Hrůtově č. 15. Už po čtyřech měsících, 26. února 1925, jí zemřela maminka Marie, rozená Pavlečková. Tatínek Josef Bohoněk zůstal sám s hospodářstvím, tříletým Vencou a miminkem. Dne 20. června 1925 se oženil s maminčinou mladší sestrou Alžbětou, kterou doma říkali Bětuška. Podle Andělčiných vzpomínek chtěla Bětuška jít do kláštera, ale rodiče ji ke sňatku přiměli. Její synek Jeníček zemřel roku 1926 šest týdnů starý a ona si s láskou schovávala jeho ustřižené černé vlásky. Josef Bohoněk zemřel 23. října 1937, osm dní před Andělčinými třináctými narozeninami. V úmrtním zápisu je označen jako „rolník, legionář v Hrůtově č. 15“, byl tedy československým legionářem. Kde a jak bojoval, zatím nevíme.
Osoby: Anděla Bohoňková 1924–2007 · Josef Bohoňek 1893–1937 · Marie Pavlečková 1893–1925 · Bětuška Pavlečková * 1904 · Jan Bohoňek 1926–1926 · Václav Bohoňek
Zdroje: vzpomínky A.S. 1 · vzpomínky A.S. 2 · GEDCOM · tátův graf Bohoňkovi · úmrtní zápis Josefa Bohoňka 1937 (Lišov 20A Z, sn. 124)
Dvě babičky z jedné návsi
Dne 23. listopadu 1852 se v Třebotovicích č. 6 narodila Barbora, dcera sedláka Václava Chrta. Za kmotry jí šli sousedé Vít a Kateřina Novotní z čísla 1. O tři měsíce později, 25. února 1853, porodila Kateřina Novotná dceru Rozinu (Rozálii) a ještě týž den ve 36 letech zemřela na porodní křeče. Dítě bylo pokřtěno hned v den narození. Při křtu malou Rozinu držela Barbořina maminka Veronika Chrtová, která tu zastupovala kmotry, své vlastní rodiče Marešovy z Kališť. Obě holčičky z jedné vsi se později staly babičkami jednoho páru. Rozálie se roku 1874 vdala za Jana Bohoňka z Kolného a jejich vnučkou byla Anděla Bohoňková. Barbora si roku 1878 vzala Jana Strnada a jejich vnukem byl František Strnad. Anděla a František se vzali v září 1944. Datum narození Barbory má strom chybně (30. 11. 1854). Křest i úmrtní zápis uvádějí 23. listopadu 1852 a odpovídá tomu i věk v oddacím zápisu.
Osoby: Rozálie Novotná * 1853 · Barbora Chrtová * 1854 · Jan Bohoňek * 1851 · Jan Strnad * 1843 · Josef Bohoňek 1893–1937 · Matěj Strnad * 1881 · Anděla Bohoňková 1924–2007 · František Strnad 1920–2011
Zdroje: Křest Barbory Chrtové (1852) · Křest Rozálie (Roziny) Novotné (1853) · Úmrtí Kateřiny Novotné roz. Šachlové (1853) · Sňatek Jana Bohoňka a Rozálie (Roziny) Novotné (1874) · Sňatek Jana Strnada a Barbory Chrtové (1878) · Úmrtí Barbory Strnadové roz. Chrtové (1926) · Sňatek Josefa Bohoňka a Marie Pavlečkové (1920) · Sňatek Matěje Strnada a Anny Uhlířové (1910) · GEDCOM
Anna, ne Kateřina: farář přeskočil generaci
Podle lišovských zápisů z let 1866 a 1873 (a podobně už podle křtu z roku 1846) se za Josefa Klaboucha provdala Kateřina Vaňková z Velechvína č. 18, babička Kateřiny Hovorkové. Oddací zápis z Velechvína z roku 1829 (nejspíš ze 17. března) ale říká, že Josefovou nevěstou byla třicetiletá Anna, dcera Kateřiny Vaňkové. Kateřina z č. 18 je tedy o generaci starší. Potvrzuje to i úmrtní zápis Anny Klabouchové, rozené Vaňkové, vdovy po Josefu Klabouchovi. Zemřela 10. dubna 1879 ve Velechvíně ve věku 82 let. Josef Klabouch, rodák z Hůrek a vysloužilý voják od vozatajstva, přitom v rodokmenu není cizí. Už při křtu Anny mladší 12. února 1821 je zapsán jako její otec, osm let před svatbou s její matkou. Kněz v tom zápisu sloupec matky opravoval: původní jméno škrtl a nad řádek vepsal „Anna“. Lišovští duchovní zapsali Annu mladší (1900) i její dceru Kateřinu (1888) jako „rozené Klabouchové“ a mělo to tedy skutečný základ. Anna mladší se roku 1852 vdala za obecního kováře v Levíně Jana Čapka, rovněž vysloužilého vojáka (invalidu s patentem). Zemřela 22. dubna 1900 v Lišově č. 201, v domě své dcery Kateřiny Hovorkové.
Osoby: Anna Vaňková * 1821 · (beze jména) · Kateřina Vaňková * 1846
Zdroje: Sňatek Josefa Klaboucha a Anny Vaňkové (1829) · Úmrtí Anny Klabouchové roz. Vaňkové (1879) · Křest Anny Vaňkové (1821) · Křest Kateřiny Vaňkové (1846) · Křest Josefa Klaboucha (1798) · Sňatek Jana Čapka a Anny Vaňkové-Klabouchové (1852) · Úmrtí Anny Čapkové roz. Vaňkové-Klabouchové (1900) · Sňatek Vojtěcha Hovorky a Kateřiny Vaňkové (1866) · Křest Františka Hovorky (1873) · Úmrtí Vojtěcha Hovorky (1888)
Svatby na poslední chvíli
Karolína Fojtlová, pozdější manželka truhláře Františka Harta, se narodila 26. ledna 1898 v Lišově č. 247. Farář si ke křtu poznamenal i data narození rodičů a jejich svatby. Z nich vyplývá, že truhlářský pomocník Antonín Fojtl a Františka Bicerová se vzali 18. ledna 1898, pouhých osm dní před narozením dcery. Kmotrou byla otcova svobodná sestra Karolína a malá dostala stejné jméno. U Strnadových byla svatba dokonce až po narození dítěte. Nejstarší dcera Matěje Strnada a Anny Uhlířové, Božena, se podle rodokmenu narodila 5. listopadu 1909 v Třebotovicích a rodiče se brali až 1. února 1910. Narození krátce po svatbě nebo ještě před ní nebylo v rodině nic nového: u Peškových se to stalo už v letech 1809 a 1849.
Osoby: Karolína Fojtlová * 1898 · František Hart 1896–1982 · Marie Božena Strnadová * 1909 · Matěj Strnad * 1881 · Anna Uhlířová * 1885
Zdroje: Křest Karolíny Fojtlové (1898) · tátův graf Strnadovi 1 · GEDCOM · vzpomínky A.S. 5 · Křest Františka de Paula Peška (1809) · Křest dvojčat Tomáše a Marie (1849) – Tomáš Pešek
Nevěsta s poručníkem
Zedník a domkář Vojtěch Hovorka z Lišova č. 201 se 16. ledna 1866 oženil s Kateřinou Vaňkovou z Velechvína. Ženichovi bylo 36 let, nevěstě 19 let a 10 měsíců. Kateřina byla nemanželská dcera Anny Vaňkové. Anna byla sama nemanželskou dcerou Kateřiny Vaňkové z Velechvína č. 18, která se později provdala za Klaboucha. Nevěsta byla nezletilá a otce zapsaného neměla, a tak musel ke sňatku svým podpisem svolit poručník a bylo potřeba i „vrchnoporučenské povolení“. Když Vojtěch v roce 1888 zemřel, farář jeho ženu zapsal jako „rozenou Klabouchovou“, nejspíš podle rodiny, ve které vyrůstala. Při sčítání lidu 1890 bydlela u ovdovělé Kateřiny její matka Anna, tou dobou už pod jménem Čapková.
Osoby: Vojtěch Hovorka 1829–1888 · Kateřina Vaňková * 1846 · Anna Vaňková * 1821
Zdroje: Sňatek Vojtěcha Hovorky a Kateřiny Vaňkové (1866) · Úmrtí Vojtěcha Hovorky (1888) · Sčítání lidu 1890 – Lišov čp. 201 (Hovorkovi)
Deset Hartových dětí
Rodokmen zná u obuvníka Václava Harta (1870) a Magdaleny Havlové osm dětí, lišovské matriky jich ale z let 1892–1906 dokládají deset. To je víc než u tesaře Tomáše Peška, který dosud platil za předka s nejvíce dětmi z jednoho manželství. Navíc jsou dvě dcery: Rosa (31. 7. 1895 – 21. 3. 1902) a Marie, narozená 10. května 1892 v domě Havlových č. 98, dva a půl roku před svatbou rodičů. Marii kaplan nejdřív zapsal jako Havlovou. Když se rodiče 13. listopadu 1894 brali, Václav se k ní před svědky přihlásil a příjmení bylo opraveno na Hart. V dubnu 1913 dostala Marie křestní list k oddavkám do Vídně a v květnu se tam vdala za Josefa Pul…(?). Matriky opravily i dva roky ve stromu: Anděla Anna se narodila 19. 8. 1899, ne 1890, a Josefa Antonie 5. 2. 1901, ne 1897. Datum narození Jana Nepomuckého, 25. března 1902, má strom správně. Potvrzuje ho i úmrtní zápis ze 14. 3. 1903, podle kterého mu bylo 11 měsíců a 17 dní.
Osoby: Václav Hart 1870–1950 · Magdaléna Havlová * 1869 · František Hart 1896–1982 · Anděla Anna Hartová * 1890 · Josefa Antonie Hartová * 1897 · Jan Nepomucký Hart 1902–1903
Zdroje: Křest Marie Havlové, legitimované Hartové (1892) · Křest Rosy Hartové (1895) · Křest Františka Václava Harta (1896) · Křest Františky Hartové (1898) · Křest Anděly Anny Hartové (1899) · Křest Josefy Antonie Hartové (1901) · Křest Jana Nepomuckého Harta (1902) · Křest Růženy Barbory Hartové (1903) · Křest Karla Jana Harta (1905) · Křest Jana Harta (1906) · Sňatek Václava Harta a Magdaleny Havlové (1894) · GEDCOM
Léto 1884 u hostinského Čapka
Hostinský Josef Čapek z Hůrek prožil v roce 1884 velmi těžké léto. Narodil se v březnu 1847 na otcově selském statku v Hůrkách č. 10. Ještě v roce 1877, kdy se ženil s Kateřinou Novotnou z chalupy č. 32, byl „rolnickým synkem“. Jejich syn František se narodil už 26. října 1876, tři měsíce před svatbou. Do roku 1884 se Josef usadil v Hůrkách č. 57 jako hostinský a chalupník. Dne 11. května 1884 mu tam ve 35 letech zemřela žena na souchotiny. Zůstaly po ní čtyři děti a nejmladšímu Janovi bylo čtyři a půl měsíce. Malý Jan zemřel 15. července 1884 v Lišově č. 51. O dva týdny později, 29. července, se Josef znovu oženil s Kateřinou Frolíkovou, dcerou rolníka z Hůrek č. 18. Strom u ní uvádí rok narození 1849, podle křtu se ale narodila 24. listopadu 1861. Bylo jí tedy dvaadvacet a byla o čtrnáct let mladší než ženich. Josefův otec Václav zemřel 14. července 1885 jako pětaosmdesátiletý výminkář. V jeho úmrtním zápisu stojí poznámka „cop. 60 let“, byl tedy nejspíš ženatý šedesát let. U Kateřiny stojí „cop. 7“, což odpovídá sedmi letům manželství.
Osoby: Josef Čapek * 1847 · Kateřina Novotná * 1849 · František Čapek * 1876 · Kateřina Frolíková * 1849 · Václav Čapek · Marie Ambrožová
Zdroje: Křest Josefa Čapka (1847) · Sňatek Josefa Čapka a Kateřiny Novotné (1877) · Úmrtí Kateřiny Čapkové roz. Novotné (1884) · Sňatek Josefa Čapka a Kateřiny Frolíkové (1884) · Křest Kateřiny Frolíkové (1861) · Úmrtí Václava Čapka (1885) · GEDCOM
Nevěsta ze Žižkova
Kateřina Žáková, manželka truhláře Jana Peška, se nenarodila v Lišově, ale roku 1878 v Praze na Žižkově, v domě č. 207. Strom uvádí datum 13. června, táta 15. srpna. Její otec Václav Žák byl podle rodokmenu na MyHeritage nadsklepníkem v hostinci a obchodním cestujícím. V roce 1901 už žil jako „obyvatel v Lišově č. 131“. Dne 7. května 1901 se Kateřina v lišovském děkanském kostele vdávala za pětadvacetiletého truhlářského pomocníka Jana Peška. Bylo jí 22 let a podle tehdejších zákonů byla nezletilá, a tak musel otec dát ke sňatku souhlas. Oddával je kaplan Josef Leška, týž, který o dva roky dřív zaopatřoval Terezii Líbalovou, podle rodokmenu nevěstinu babičku. Tato vdova po soustružníkovi zemřela 28. dubna 1899 v lišovském městském chudobinci jako „obecní chudá“, ve věku 88 let. Kateřina Pešková se dožila 85 let a zemřela v Lišově 12. dubna 1964.
Osoby: Kateřina Žáková 1878–1964 · Jan Pešek 1875–1951 · Václav Žák · Kateřina Líbalová · Terezie Bouchalová † 1899 · Josef Líbal † 1886
Zdroje: Sňatek Jana Peška a Kateřiny Žákové (1901) · Úmrtí Terezie Líbalové roz. Bouchalové (1899) · GEDCOM · tátův graf Peškovi 2
Tři generace pod jednou střechou v čísle 201
Tomáš Hovorka, rodák ze Sedlíkovic (1786), se roku 1824 oženil v Sobětících s Veronikou Svobodovou, dcerou tamního pastýře. Zemřel 2. ledna 1865 jako „měšťan a zedník v Lišově č. 201“ ve věku 80 let. V tomtéž domě zemřela roku 1883 jeho vdova Veronika ve věku 82 let a o pět let později i syn Vojtěch, rovněž zedník. Při sčítání lidu na konci roku 1890 stála v čele domácnosti Vojtěchova vdova Kateřina. Žila tu se svou matkou Annou a pěti dětmi (nejstarší František byl tou dobou ve Vídni), takže pod jednou střechou byly tři generace. Ve druhém bytě bydlel Josef Kříž se svou matkou. Doloženě tu Hovorkovi bydleli nejméně čtvrt století (1865–1890), nejspíš ale mnohem déle. Vnuk František, který se tu narodil roku 1873, zemřel v roce 1958 už v domě č. 66.
Osoby: Tomáš Hovorka 1786–1865 · Veronika Svobodová † 1883 · Vojtěch Hovorka 1829–1888 · Kateřina Vaňková * 1846 · Anna Vaňková * 1821 · František Hovorka 1873–1958
Zdroje: Úmrtí Tomáše Hovorky (1865) · Úmrtí Veroniky Hovorkové roz. Svobodové (1883) · Sňatek Vojtěcha Hovorky a Kateřiny Vaňkové (1866) · Úmrtí Vojtěcha Hovorky (1888) · Sčítání lidu 1890 – Lišov čp. 201 (Hovorkovi) · GEDCOM
Kde všude Peškovi bydleli: 175, 70, 75, 53, 454
Tesař Tomáš Pešek vlastní dům v Lišově nejspíš nikdy neměl a s rodinou se stěhoval z bytu do bytu. V roce 1875, kdy se narodil syn Jan, bydleli v čísle 175. V červenci 1888, při narození Rudolfa, bydleli v čísle 70 a v září 1891, při křtu dcery Anděly, v čísle 75. V roce 1901, kdy se Jan ženil, bydleli v čísle 53. Při sčítání lidu 1890 žily v domech 175 i 53 jiné rodiny a v číslech 70 a 75 se Peškovi zatím najít nepodařilo. Kde tehdy přesně byli, je jedna z otázek, na které výzkum ještě hledá odpověď. Syn Jan se jako truhlář s manželkou Kateřinou nakonec usadil v čísle 454, kde Kateřina roku 1964 zemřela.
Osoby: Tomáš Pešek 1849–1920 · Kateřina Kočvarová 1849–1922 · Jan Pešek 1875–1951 · Kateřina Žáková 1878–1964 · Rudolf Pešek * 1888
Zdroje: Křest Jana Peška (1875) · Křest Rudolfa Peška (1888), bratra Jana · Sňatek Jana Peška a Kateřiny Žákové (1901) · výzkumný deník · tátův graf Peškovi 2
Za prací do Vídně
Při sčítání lidu 31. prosince 1890 chyběli v Lišově dva mladí lidé z naší rodiny, protože oba byli ve Vídni. Sedmnáctiletý František Hovorka z čísla 201 se tam učil obuvníkem. Osmnáctiletá Františka Vávrová z čísla 211, sestra pozdějšího řezbáře Václava Vávry, tam sloužila jako domácí služka. František se pak vrátil, byl obuvníkem a zemřel v Lišově roku 1958. Do Vídně ale z rodiny někdo zamířil už skoro o dvě stě let dřív. V sirotčím soupisu z konce 17. století se o Janu Bohoňkovi z Velechvína, synovi rychtáře Jakuba Bohoňka, píše, že „ve Vídni slouží za písaře“. Tento údaj pochází z cizího rodokmenu na MyHeritage a v originále ho zatím nemáme ověřený.
Osoby: František Hovorka 1873–1958 · Františka Vávrová * 1872 · Václav Vávra 1879–1942 · Jan Bohoněk 1677–1703 · Jakub Bohoněk (Šimek) 1634–1696
Zdroje: Sčítání lidu 1890 – Lišov čp. 201 (Hovorkovi) · Sčítání lidu 1890 – Lišov čp. 211 (Vávrovi) · GEDCOM
Podolákovi: od selského statku k domku v Kramolíně
Předkové Rozálie Hovorkové, rozené Podolákové, byli na začátku 19. století sedláky. Bartoloměj Podolák se narodil 18. srpna 1795 v Mladošovicích. V únoru 1821 se oženil se sedlákovou dcerou Annou Fuxovou z Vlkovic č. 10, hospodařil na statku č. 18 a zemřel tam roku 1868 jako výminkář. Jeho syn František statek nejspíš nezdědil. Roku 1852 si vzal osiřelou Kateřinu Perkausovou ze selského statku v Kojákovicích č. 1. Ještě v roce 1853, kdy se jim narodil syn Jakub, žil u otce jako podruh. Později rodina získala domek v Kramolíně č. 10 u Jílovic, kde František 6. května 1875 zemřel na dušnost. Úmrtní zápis mu připisuje 58 let, podle křtu mu ale bylo teprve 53. Domek pak držel syn Jakub, který tam jako chalupník 27. září 1909 zemřel ve 56 letech na rozedmu plic. Jeho dcera Rozálie se 19. dubna 1910 vdala v Jílovicích za lišovského obuvnického mistra Františka Hovorku. Během tří generací se tak Podolákovi dostali ze selského statku do domku a s Rozálií až do Lišova.
Osoby: Bartoloměj Podolák 1795–1868 · Anna Fuxová * 1796 · František Podolák * 1821 · Kateřina Perkausová * 1830 · Jakub Podolák 1853–1909 · Rozálie Podoláková 1881–1959 · František Hovorka 1873–1958
Zdroje: Křest Bartoloměje Podoláka (1795) · Sňatek Bartoloměje Podoláka a Anny Fuxové (1821) · Křest Františka Podoláka (1821) · Úmrtí Bartoloměje Podoláka (1868) · Sňatek Františka Podoláka a Kateřiny Perkausové (1852) · Křest Jakuba Podoláka (1853) · Úmrtí Františka Podoláka (1875) · Úmrtí Jakuba Podoláka (1909) · Sňatek Františka Hovorky a Rozálie Podolákové (1910)
Dům č. 98 a zahradník z vídeňského hřbitova
Magdalena Havlová, manželka obuvníka Václava Harta, nebyla Lišovačka. Narodila se 19. června 1869 v Novosedlech nad Nežárkou č. 28 podruhovi Františku Havlovi a Barboře Maryškové z nedalekého Pleší. Do roku 1892 se Havlovi přestěhovali do Lišova. František tam byl kočím a domkářem v č. 98, jindy je zapsán jako nádeník. Lišovští kaplani pak u Magdaleniných dětí opakovaně psali, že se narodila „v Lišově č. 98“, zřejmě podle bydliště rodičů. Kmotrou u všech deseti Hartových dětí byla Josefa Mašková. Její muž Jan Mašek je roku 1895 zapsán jako zahradník na Ústředním hřbitově ve Vídni, jindy jako lišovský kočí. Od roku 1901 je Josefa zapisována v domě Havlových č. 98. Tam 13. července 1898 náhle zemřela Magdalenina matka Barbora. V letech 1905–1906 je Jan Mašek uváděn jako domkář v č. 98. Josefa Mašková tedy byla nejspíš Magdalenina sestra a dům po Havlových přešel na Maškovy, přímý doklad o tom ale zatím chybí.
Osoby: Magdaléna Havlová * 1869 · Václav Hart 1870–1950
Zdroje: Křest Magdaleny Havlové (1869) · Sňatek Václava Harta a Magdaleny Havlové (1894) · Křest Marie Havlové, legitimované Hartové (1892) · Křest Rosy Hartové (1895) · Křest Františka Václava Harta (1896) · Křest Františky Hartové (1898) · Křest Anděly Anny Hartové (1899) · Křest Josefy Antonie Hartové (1901) · Křest Jana Nepomuckého Harta (1902) · Křest Růženy Barbory Hartové (1903) · Křest Karla Jana Harta (1905) · Křest Jana Harta (1906) · Úmrtí Barbory Havlové roz. Maryškové (1898)
pravděpodobné Pešek, nebo Pašek? Sousedé v čísle 53
Sčítání lidu k 31. prosinci 1900 zastihlo tesařského pomocníka Tomáše Peška v bytě v Lišově č. 53. Pracoval u lišovského stavitele Norberta Bendíka a domovské právo měla rodina ve Hvozdci, ne v Lišově. Doma s ním byla žena Kateřina a tři nejmladší děti, Rudolf, Anděla a František. Ve druhém bytě bydlela rodina Viktorina Paška, který hospodařil na poli a přivydělával si jako koželužský pomocník. Paškovi možná vysvětlují jednu chybu ve stromu. „Marie Pešková 1872“ se v matričním rejstříku najde jen jako Marie Pašková, dcera Viktorina Paška z č. 53, narozená 7. září 1872, takže jde nejspíš o záměnu podobných příjmení. Peškovi se podle poznámky u křtu syna Františka vzali 7. července 1872. Jejich nejstarší doložené dítě je Anna, narozená 19. února 1874, ne v roce 1870, jak uvádí strom. Naopak Anděla (1891) a František (1896) ve stromu chybějí. Pokud Marie do rodiny nepatří, měli Peškovi doložených dětí osm, ne devět.
Osoby: Tomáš Pešek 1849–1920 · Kateřina Kočvarová 1849–1922 · Anna Pešková * 1870 · Marie Pešková * 1872 · Rudolf Pešek * 1888
Zdroje: Sčítání lidu 1900 – Lišov čp. 53 (Tomáš Pešek) · Křest Anny Peškové (1874) · Křest Františka Peška (1896) · Křest Angely (Anděly) Peškové (1891) · GEDCOM
Od provazníka k obuvníkům: Hartovi
Nejstarší známý lišovský Hart, Benedikt, žil v domě č. 217. Při křtu syna Václava (1827) ho farář zapsal jako měšťana, při křtu dcery Marie (1831) jako „mistra provaznického“. Provazníkem byl podle zápisu i jeho otec Antonín. Benediktova žena Anna Gregorová ze Lhenic byla dcerou provaznického mistra Jakuba Gregora, takže se řemeslo dědilo v obou rodinách. Syn Václav (1827) se ale stal obuvníkem a usadil se v domě č. 272. Při sčítání lidu 1890 je tam zapsán jako obuvnický mistr s vlastním polním hospodářstvím, který stejně jako jeho žena Marie uměl číst i psát. Dílnu převzal syn Václav (1870), v roce 1896 zapsaný jako „obuvník v Lišově č. 272“, takže v domě pracovali obuvníci dvou generací. Vnuk František (1896) už se vyučil truhlářem. Oba nejstarší zápisy Hartů jsou psané německy kurentem.
Osoby: Václav Hart * 1827 · Marie Vaňatová * 1831 · Václav Hart 1870–1950 · František Hart 1896–1982
Zdroje: Křest Václava Harta (1827) · Křest Marie Hartové (1831), sestry Václava Harta · Sčítání lidu 1890 – Lišov čp. 272 (Hartovi) · Křest Františka Václava Harta (1896) · tátův graf Hartovi · GEDCOM
Mlynáři a krupaři Kočvarovi
Kateřina Kočvarová, manželka tesaře Tomáše Peška, se podle rodokmenu měla narodit ve Štěpánovicích. Křestní zápis, který dohledala kamarádka rodiny, ale ukázal, že přišla na svět 23. února 1849 v Branišovicích č. 19 u Římova. Její otec Josef Kočvara tam měl v nájmu malý mlýnek. Dědeček Petr Kočvara byl mlynářem na Konířově (Konýřském) mlýně u Lišova. Babička Kateřina byla rozená Mazancová z Lišova č. 73, strom ji dosud vedl jako Macourovou s otazníkem. Později se rodina vrátila do Lišova, kde Josef žil jako měšťan a krupař, tedy zpracovával obilí na kroupy, v domě č. 159. Tam 21. června 1862 ve 62 letech zemřel, když bylo Kateřině třináct. Kmotrem jejího syna Jana (1875) byl lišovský krupař Jan Příbramský, nejspíš známý z otcova řemesla.
Osoby: Kateřina Kočvarová 1849–1922 · Josef Kočvara · Marie Laitnantová · Petr Kočvara · Kateřina Macourová · Jan Pešek 1875–1951
Zdroje: Křest Kateřiny Kočvarové (1849) · Úmrtí Josefa Kočvary (1862) · Křest Jana Peška (1875) · GEDCOM
Rodina od dřeva
Kdo v rodině hledá řemeslo, které se táhne generacemi, najde dřevo. Tomáš Pešek je v zápisech z let 1875, 1888 i 1901 tesařem. Jeho syn Jan byl v roce 1901 truhlářským pomocníkem a později truhlářem. Truhlářem byl i František Hart (1896–1982) a truhlářským pomocníkem jeho tchán Antonín Fojtl, otec Karolíny. Antonín byl synem obuvnického mistra a při sčítání 1890 jediný ze tří bratrů, který se neučil ševcem. U Vávrů v čísle 211 byl v roce 1890 truhlářským pomocníkem Štěpán Vávra a jeho bratr Václav (1879) se stal řezbářem. Soustružníkem v Lišově č. 21 byl Josef Líbal († 1886), zápis ale neuvádí, zda soustružil dřevo. František Strnad se ve čtrnácti letech šel na tři roky učit kolářem k mistru Františku Kukačkovi.
Osoby: Tomáš Pešek 1849–1920 · Jan Pešek 1875–1951 · František Hart 1896–1982 · Karolína Fojtlová * 1898 · Štěpán Vávra * 1864 · Václav Vávra 1879–1942 · Josef Líbal † 1886 · František Strnad 1920–2011
Zdroje: Křest Jana Peška (1875) · Křest Rudolfa Peška (1888), bratra Jana · Sňatek Jana Peška a Kateřiny Žákové (1901) · Křest Karolíny Fojtlové (1898) · Sčítání lidu 1890 – Lišov čp. 247 (Fojtlovi) · Sčítání lidu 1890 – Lišov čp. 211 (Vávrovi) · Křest Václava Vávry (1879) · Úmrtí Josefa Líbala (1886) · GEDCOM · vzpomínky A.S. 5
Podruh a pastýř, kteří jimi nebyli
Druhé čtení matrik vrátilo dvěma předkům jejich skutečné postavení. Jan Laitnant (Leitnant), dědeček Kateřiny Kočvarové, byl ve stromu veden jako podruh. Při jeho smrti 12. ledna 1848 ho ale kaplan zapsal jako „měšťana z Lišova“ z domu č. 115. V úmrtním zápisu jeho vdovy Rozálie z roku 1853 se po zvětšení ukázalo, že tam nestojí „podruh“, ale „soused a zedník“. Je to stejné slovo jako o řádek níž u jejího otce Jana Maška. Podobně dopadl Matěj Svoboda ze Sobětic, otec Veroniky Hovorkové. Úmrtní zápis jeho dcery z roku 1883 ho nazývá pastýřem. Při křtu Veroniky (1802) je ale zapsán jako sedlák v č. 11. Při její svatbě (1824) i při vlastní smrti 20. prosince 1831 je uveden jako výminkář téhož čísla, takže „pastýř“ byl nejspíš omyl. Jeho žena Alžběta ho přežila jen o 18 dní a zemřela 7. ledna 1832 ve věku 60 let. Zápis ji přitom ještě nazývá manželkou, ne vdovou.
Osoby: Jan Laitnant · Rozina Mašková † 1853 · Kateřina Kočvarová 1849–1922 · Marie Laitnantová · Veronika Svobodová † 1883 · Tomáš Hovorka 1786–1865
Zdroje: Úmrtí Jana Laitnanta (1848) · Úmrtí Rozálie Laitnantové roz. Maškové (1853) · Sňatek Josefa Kočvary a Marie Laitnantové (1828) · Křest Veroniky Svobodové (1802) · Sňatek Tomáše Hovorky a Veroniky Svobodové (1824) · Úmrtí Matěje Svobody (1831), otce Veroniky Hovorkové · Úmrtí Alžběty Svobodové (1832), matky Veroniky Hovorkové · Úmrtí Veroniky Hovorkové roz. Svobodové (1883)
Porodní báby Kafková, Machová a Remtová
Matriky zapisovaly i jméno porodní báby, a tak víme, kdo pomáhal na svět našim předkům. Jana Peška v roce 1875 přivedla na svět „zkoušená“ bába Teresie Machová a Václava Vávru v roce 1879 Marie Kafková z čísla 207. U narození Rudolfa Peška v roce 1888 byla opět Marie Kafková, tentokrát zapsaná jako „examinovaná, z Lišova č. 202“. Bába „zkoušená“ nebo „examinovaná“ měla složenou porodnickou zkoušku. Hezká shoda je u Hartů a Fojtlů: k porodu Františka Harta (1896) i jeho budoucí ženy Karolíny Fojtlové (1898) přišla stejná bába Julie Remtová z čísla 350. U dvojčat Tomáše a Marie Peškových ve Štěpánovicích roku 1849 je v zápisu poznámka, že křtila bába Holečková.
Osoby: Jan Pešek 1875–1951 · Václav Vávra 1879–1942 · Rudolf Pešek * 1888 · František Hart 1896–1982 · Karolína Fojtlová * 1898 · Tomáš Pešek 1849–1920
Zdroje: Křest Jana Peška (1875) · Křest Václava Vávry (1879) · Křest Rudolfa Peška (1888), bratra Jana · Křest Františka Václava Harta (1896) · Křest Karolíny Fojtlové (1898) · Křest dvojčat Tomáše a Marie (1849) – Tomáš Pešek
Kmotři a tři křížky místo podpisu
Kmotry rodiče vybírali mezi sousedy, známými i příbuznými. Malému Janu Peškovi (1875) šel za kmotra krupař Jan Příbramský. Rudolfovi (1888) šel za kmotra měšťan Jakub Kočvara z čísla 14, nejspíš maminčin příbuzný. Karolíně Fojtlové (1898) byla kmotrou její svobodná teta Karolína. Ne všichni kmotři uměli psát. Při křtu Františka Harta v roce 1896 udělala kmotra Josefa Mašková, žena kočího, místo podpisu tři křížky (†††) a za ni podepsal kaplan. Křížky najdeme i u manželky kmotra při křtu Václava Harta roku 1827 (kmotrem byl nejspíš soused Václav Klabouch, jméno je špatně čitelné) a u kmotry Marie Čutové z Branišovic při křtu Kateřiny Kočvarové v roce 1849. O to víc vynikne, že obuvnický mistr Václav Hart a jeho žena Marie jsou při sčítání 1890 zapsáni jako lidé, kteří „čtou i píší“.
Osoby: Jan Pešek 1875–1951 · Rudolf Pešek * 1888 · Karolína Fojtlová * 1898 · František Hart 1896–1982 · Václav Hart * 1827 · Marie Vaňatová * 1831 · Kateřina Kočvarová 1849–1922
Zdroje: Křest Jana Peška (1875) · Křest Rudolfa Peška (1888), bratra Jana · Křest Karolíny Fojtlové (1898) · Křest Františka Václava Harta (1896) · Křest Václava Harta (1827) · Křest Kateřiny Kočvarové (1849) · Sčítání lidu 1890 – Lišov čp. 272 (Hartovi)
Křestní listy pro svatbu i pro protektorát
Na okraje křestních zápisů si faráři poznamenávali, kdy komu vydali křestní list. Tyto poznámky prozrazují, k čemu lidé doklady potřebovali. Václav Hart dostal křestní list 10. února 1851 výslovně „kvůli uzavření manželství“ a za tři týdny se oženil s Marií Vaňatovou. Ze zápisu Tomáše Peška byly křestní listy vydány 4. ledna 1872 a pak dvakrát za války, 11. června a 8. října 1941. Ze zápisu o křtu Kateřiny Kočvarové byl křestní list vydán 16. června 1944. Tomáš i Kateřina byli tehdy dávno po smrti, takže doklady nejspíš potřebovali jejich potomci, kteří za protektorátu museli dokládat svůj původ. Farář do křestního zápisu Jana Peška dopsal také jeho úmrtí 8. června 1951. Tím potvrdil datum ze stromu na MyHeritage, zatímco tátův rodokmen uvádí 6. června.
Osoby: Václav Hart * 1827 · Tomáš Pešek 1849–1920 · Kateřina Kočvarová 1849–1922 · Jan Pešek 1875–1951
Zdroje: Křest Václava Harta (1827) · Křest dvojčat Tomáše a Marie (1849) – Tomáš Pešek · Křest Kateřiny Kočvarové (1849) · Křest Jana Peška (1875) · GEDCOM · tátův graf Peškovi 2
Štyfal, Dědour, Hanžl: přízviska podle gruntů
Vedle úředního příjmení zapisovali duchovní často i přízvisko, pod kterým lidi znala celá ves, nejspíš podle gruntu. Při křtu Barbory Chrtové roku 1852 je její otec, sedlák Václav Chrt z Třebotovic č. 6, zapsán jako „vulgo Štyfal“. Jeho matka Kateřina je uvedena jako rozená Štyfalová z téhož čísla a Barbořina babička Marie jako rozená Chrtová „vulgo Vojta“. Chalupník Matěj Měšťan ze Lhotic č. 1 byl „vulgo Dědour“. U křtu jeho dcery Marie roku 1871 kaplan přízvisko napsal i k dítěti a pak ho škrtl. Sedlák Matěj Frolík z Hůrek č. 18 byl „vulgo Hanžl“ a Matouš Strnad z Třebotovic č. 20 nejspíš „Mitek“. Děda Jana Pavlečky z matčiny strany je při jeho křtu roku 1865 zapsán dvojím jménem jako „Antonín Fišák recte Čížek(?)“. Ve Velechvíně se psaly i názvy domů: Josef Klabouch zemřel roku 1859 v č. 6 „na pazderni“. Nejzáhadnější je rod Podoláků z Mladošovic. Při křtu Bartoloměje roku 1795 stojí u otce nejspíš „Johann Wilše, Bauer, Podolák“. V oddacím zápisu z roku 1821 je ženich bez příjmení a jeho otec jen „† Jan Wilša(?)“. Podolák tak mohl být původně přídomek statku, obě čtení jsou ale nejistá.
Osoby: Barbora Chrtová * 1854 · Matouš Strnad · Marie Pavlečková · Kateřina Frolíková * 1849 · Jan Pavlečka · (beze jména) · Bartoloměj Podolák 1795–1868 · Jan Podolák
Zdroje: Křest Barbory Chrtové (1852) · Křest Marie Měšťanové (1871) · Křest Kateřiny Frolíkové (1861) · Úmrtí Marie Strnadové roz. Křížové (1853) · Křest Jana Pavlečky (1865) · Úmrtí Josefa Klaboucha (1859), otce Anny Vaňkové · Křest Bartoloměje Podoláka (1795) · Sňatek Bartoloměje Podoláka a Anny Fuxové (1821) · Křest Františka Podoláka (1821)
Totální nasazení: Steyr a statek u Kadleců
Ještě před válkou jezdil mladý kolář František Strnad na kole do práce do Českého Krumlova, odkud je ale vyhnali henleinovci. Za protektorátu pak musel na dva roky do Steyru v Rakousku, do továrny na kuličková ložiska do letadel. S Andělou si psali, a když se dalo, ujel „načerno“ domů, i když riskoval, že ho chytí. Když továrnu rozbilo bombardování, utekl domů. Vrátil se v dubnu a v září 1944 se s Andělou vzali. Anděla byla místo do říše totálně nasazená u sedláka Kadlece: tři dny pracovala doma a tři u něj. K tomu chodila každé ráno ve čtyři a znovu večer k Dvořákům ručně podojit 12 krav, za sto korun měsíčně.
Osoby: František Strnad 1920–2011 · Anděla Bohoňková 1924–2007
Zdroje: vzpomínky A.S. 5 · vzpomínky A.S. 2 · tátův graf Strnadovi 2
Václav Pešek zemřel v Linci
Václav Pešek, syn truhláře Jana Peška, se narodil 17. září 1910 v Lišově a byl číšníkem. Tátův rodokmen uvádí rok narození 1911. Dne 12. června 1937 se v Lišově oženil s Jaroslavou Hovorkovou, dcerou obuvníka Františka Hovorky. Zemřel 10. dubna 1943 v Linci (Linz) v Rakousku, ve dvaatřiceti letech, uprostřed války. Mezi rodinnými fotografiemi jsou dva snímky popsané „Václav Pešek Linz 1942“, takže v Linci byl nejspíš už rok před smrtí. Proč tam byl, zatím prameny neříkají. Doma po něm zůstala manželka Jaroslava (1914–1995) a synové Václav, Jaroslav a Jiří.
Osoby: Václav Pešek 1910–1943 · Jaroslava Hovorková 1914–1995 · Jan Pešek 1875–1951 · František Hovorka 1873–1958 · Václav Pešek 1937–2000
Zdroje: GEDCOM · tátův graf Peškovi 3 · rodinné fotografie (Václav Pešek Linz 1942)
JZD a pracovní jednotka za pět korun
Jednotné zemědělské družstvo se v Lišově podle Andělčiných vzpomínek založilo v roce 1957. Předtím Strnadovy trápila přidělená pole a povinné dodávky mléka, masa a vajec. Nakonec přišly výhrůžky, že jim vezmou pole a děti nepustí do učení, a tak přihlášku podepsali. Družstvo si odvedlo koně, krávy, ovce, mladý dobytek i prasata a ze slepic jim nechali jen deset. Zůstal jim půlhektarový záhumenek a jedna kráva. Za pracovní jednotku se platilo pět korun, a to jen zálohou, zbytek až na konci roku, „když to vyšlo“. František dva roky dělal rostlináře, a když se rozorávaly meze a cesty, lidé před nimi v hospodě plivali na zem. Pak se vrátil ke koním a po práci obdělával družstevníkům záhumenky. Nejmladší syn Jenda (1958–2016) byl podle Anděly „první dítě v JZD“.
Osoby: Anděla Bohoňková 1924–2007 · František Strnad 1920–2011
Zdroje: vzpomínky A.S. 3 · vzpomínky A.S. 5 · tátův graf Strnadovi 2
Svatba ze zeměbranecké kasárny
Řezbář Václav Vávra, rodák z Lišova č. 211, se ženil v prvních měsících první světové války. Dne 10. října 1914 si v Českých Budějovicích vzal šestadvacetiletou Rosálii Čapkovou z Hůrek č. 57, dceru rolníka Josefa Čapka, tehdy už z Lišova č. 51. Jako bydliště pětatřicetiletého ženicha zapsal kaplan „Zeměbraneckou kasárnu u nádraží“, nevěsta bydlela v Budějovicích v Kanovnické ulici. Václav tedy nejspíš sloužil po mobilizaci u zeměbrany, i když vojenské povolení ke sňatku zápis výslovně neuvádí. Ohlašovalo se tři neděle po sobě, 20. a 27. září a 4. října. Za svědky šli lišovský obuvník Josef Venuš a truhlář Matěj Čapek. Václavovi rodiče, domkář Jakub Vávra a Anna rozená Slezáková, už tehdy nežili. Co Václava ve válce čekalo dál, zatím nevíme.
Osoby: Václav Vávra 1879–1942 · Rosálie Čapková 1888–1970 · Josef Čapek * 1847 · Jakub Vávra 1822–1903 · Anna Slezáková 1833–1907
Zdroje: Sňatek Václava Vávry a Rosálie Čapkové (1914)
pravděpodobné Nejstarší předek: Tomáš Bohoněk z Velechvína (1603)
Nejstarším předkem se známým rokem narození je ve stromu na MyHeritage Tomáš Bohoněk, narozený roku 1603 ve Velechvíně. Výpis z gruntovní knihy popisuje jeho grunt č. 20, zvaný Bohoňkovský. Už před rokem 1592 ho držel jeho otec Ondřej (Vondra) Bohoněk Malostranský, který ho v roce 1636 „za sešlost věku svého“ pustil Tomášovi za 70 kop grošů. V letech 1642–1654, za třicetileté války a krátce po ní, byl grunt pustý. Pak ho převzal Jakub Šimek z Úsilného, muž Tomášovy dcery Kateřiny a později velechvínský rychtář. Podle výpisu zůstal grunt s krátkými přestávkami v rodě až do roku 1910. Přes Jakubovu dceru Voršilu vede linie k Vávrům z Červeného Újezdce. Ještě starší jména má tátův rodokmen Vávrů: Jíru Kováře, narozeného podle něj roku 1535, Bartoše Kováře (1560) a Urbana Kováře, narozeného roku 1595 v Červeném Újezdci. Údaje z obou zdrojů zatím nejsou ověřené v originálech; údaje o Bohoňcích strom převzal z rodokmenu Jaroslava Novotného. Příjmení Bohoněk nesla i Anděla Strnadová, rozená Bohoňková z Hrůtova. Zda jde o tentýž rod, zatím nevíme.
Osoby: Tomáš Bohoněk 1603–1650 · Kateřina Bohoňková 1638–1704 · Jakub Bohoněk (Šimek) 1634–1696 · Voršila Bohoňková Růtová 1656–1727 · Anděla Bohoňková 1924–2007
Zdroje: GEDCOM · tátův graf Vávrovi 1
Nejstarší přečtený zápis: Vávrovi z Újezdce (1777)
Nejstarším dosud přečteným matričním zápisem rodiny je latinský křest Vavřince Vávry z 1. srpna 1777. Dříve se za nejstarší uváděl křest Františka Peška z roku 1809. Červený Újezdec tehdy ještě patřil k hosínské faře, a tak Vavřince pokřtil hosínský kaplan Jakub Hanser. Zapsal ho jako syna sedláka Jana Vávry a Marie Anny z Újezdce č. 3, poddaných hlubockého panství. Kmotrem byl ovčák Jiří B… a svědkyní jeho manželka Kateřina. Ve 28 letech se Vavřinec 29. října 1805 v Libníči oženil se zhruba dvacetiletou Kateřinou z Libníče č. 10, dcerou sedláka a rychtáře Jakuba Ambrože. Hned pod jejich zápisem je s týmž datem zapsána svatba Matěje Ambrože, syna téhož rychtáře, takže to byla v rychtářově rodině dvojí svatba. Strana se křtem jejich syna Jakuba z 5. července 1822 nese podpis revizora. Je to sám budějovický biskup Arnošt (Ernest) Růžička, který ji zkontroloval 31. července 1822.
Osoby: Vavřinec Vávra 1777–1836 · Jan Vávra * 1746 · Marie Anna Dvořáková * 1749 · Kateřina Ambrožová · Jakub Vávra 1822–1903
Zdroje: Křest Vavřince Vávry (1777) · Sňatek Vavřince Vávry a Kateřiny Ambrožové (1805) · Křest Jakuba Vávry (1822) · Křest Františka de Paula Peška (1809)
Kmotrova dcera za ženu
Roku 1782 byl v Horních Slověnicích č. 16 pokřtěn Matěj, syn sedláka Jana Peška a jeho ženy Anny. Za kmotra mu šel sedlák a rychtář Tomáš Waleš s manželkou Marií Annou. Roku 1785 se Walešovým narodila dcera Veronika a 21. ledna 1811 se z ní stala Matějova žena. Tomáš Waleš už tehdy nežil, svatbu kmotřence se svou dcerou tedy neviděl. Matěj se ženil v domě č. 10, kde jeho otec Jan žil už jako výminkář. V letech 1814–1815 je tam Matěj sám zapsán jako chalupník. Na téže dvoustraně úmrtní matriky jsou pak za sebou smutné zprávy. V roce 1814 zemřeli Matějovi synové, sedmiletý Matěj a jedenáctitýdenní Jakub, 3. prosince sedmdesátitříletý děda Jan Pešek a v lednu 1815 tříapůlletý Jan. Babička Anna zemřela už v březnu 1812 ve věku 64 let. Sedmiletý Matěj se nejspíš narodil kolem roku 1807, tedy ještě před svatbou rodičů, podobně jako František (1809). Jan Pešek se podle věku narodil kolem roku 1741 a je nejstarší Pešek, kterého zatím přímo dokládá matriční zápis. Veronika přežila manžela o 38 let a zemřela náhle 8. října 1867 v Dunajicích č. 25 ve věku 80 let.
Osoby: Matěj Pešek 1782–1829 · Veronika Walešová 1785–1867 · Jan Pešek 1741–1814 · Anna † 1812 · František Pešek 1809–1880
Zdroje: Křest Matěje Peška (1782) · Křest Veroniky Walešové (1785) · Sňatek Matěje Peška a Veroniky Walešové (1811) · Úmrtí Anny Peškové (1812) · Úmrtí Jana Peška (1814) · Úmrtí Veroniky Peškové roz. Walešové (1867) · Úmrtí Matěje Peška (1829)
Nejdelší život
Nejdéle z přímých předků, u nichž známe přesná data, žil František Strnad. Narodil se 2. října 1920 a zemřel 30. září 2011, takže mu do jednadevadesátých narozenin chyběly dva dny. Zvláštní shoda: i truhlář František Hart (4. 10. 1896 – 2. 10. 1982) zemřel dva dny před narozeninami, v jeho případě šestaosmdesátými. Mezi příbuznými v tátově rodokmenu drží rekord Blažena Vávrová, dcera řezbáře Václava Vávry, která se dožila 97 let (1918–2015). Z 19. století jsou matrikami doložené vysoké věky Terezie Líbalové (88 let, † 1899) a Veroniky Hovorkové (82 let, † 1883). U Jakuba Vávry farář zapsal věk na den přesně: 80 let, 6 měsíců a 18 dní. Podle cizího stromu na MyHeritage se předek Urban Míka z Levína dožil asi 90 let (1620–1711).
Osoby: František Strnad 1920–2011 · František Hart 1896–1982 · Blažena Vávra 1918–2015 · Terezie Bouchalová † 1899 · Veronika Svobodová † 1883 · Jakub Vávra 1822–1903 · Urban Míka 1620–1711
Zdroje: GEDCOM · tátův graf Strnadovi 2 · tátův graf Hartovi · tátův graf Vávrovi 4 · Úmrtí Terezie Líbalové roz. Bouchalové (1899) · Úmrtí Veroniky Hovorkové roz. Svobodové (1883) · Úmrtí Jakuba Vávry (1903)
Nejvíc dětí
Z jednoho manželství měl ze známých předků nejvíc dětí tesař Tomáš Pešek s Kateřinou Kočvarovou. Podle tátova rodokmenu a matričních rejstříků se jim v letech 1870–1896 narodilo devět dětí: Anna, Marie, Jan, Petronila, Františka, Bohumil, Rudolf, Anděla a František. Devět dětí měl podle cizího stromu ve 2. polovině 17. století i rychtář Jakub Bohoněk z Velechvína. V soupisu, kde je nejmladšímu Janovi dva a půl roku, je vypsáno osm z nich a u šesti nejmladších stojí „jsou všichni živy“; nejstarší dcera Voršila už byla vdaná. Josef Čapek z Hůrek měl podle tátova rodokmenu dokonce deset dětí, ovšem se dvěma manželkami. Obuvník Václav Hart a Magdaléna Havlová měli podle tátova rodokmenu osm dětí, truhlář Jan Pešek a Kateřina Žáková sedm. Ne všechny děti se dožily dospělosti. Peškovým zemřel malý Jan (1905) po necelých dvou týdnech a Rudolf (1907) po sedmi týdnech, Hartovým Jan Nepomucký (1902) a Jan (1906) v prvním roce života. Anděla Strnadová měla dětí pět a ve vzpomínkách už napočítala jedenáct vnoučat a deset pravnoučat.
Osoby: Tomáš Pešek 1849–1920 · Kateřina Kočvarová 1849–1922 · Anna Pešková * 1870 · Marie Pešková * 1872 · Jan Pešek 1875–1951 · Petromila Pešková * 1878 · Františka Pešková * 1880 · Bohumil Pešek * 1885 · Rudolf Pešek * 1888 · Jakub Bohoněk (Šimek) 1634–1696 · Kateřina Bohoňková 1638–1704 · Voršila Bohoňková Růtová 1656–1727 · Josef Čapek * 1847 · Václav Hart 1870–1950 · Magdaléna Havlová * 1869 · Kateřina Žáková 1878–1964 · Jan Pešek 1905–1905 · Rudolf Pešek 1907–1907 · Jan Nepomucký Hart 1902–1903 · Jan Hart 1906–1907 · Anděla Bohoňková 1924–2007
Zdroje: tátův graf Peškovi 2 · výzkumný deník · Křest Jana Peška (1875) · Křest Rudolfa Peška (1888), bratra Jana · GEDCOM · tátův graf Čapkovi · tátův graf Hartovi · vzpomínky A.S. 3 · vzpomínky A.S. 4
Jak se v Hrůtově uspávali raci
Anděla Strnadová vyrůstala v Hrůtově a do školy chodila s bratrem Vencou pěšky do Lišova, za každého počasí. Po návratu je doma čekal papír s úkoly: nanosit dříví, navážit plné koryto vody pro dobytek a napsat úlohy do školy. Děti ale občas utekly na náves a na práci zapomněly. V neděli odpoledne se děti z celé vsi scházely u Kadleců v kolně nebo na seně, hrály si na kupce a chytaly pulce a žáby. Kluci chytali raky a pak je na hrázi „uspávali“: postavili je na hlavičku, hladili po ocásku a za chvíli raci spali. Ty největší si uvařili k večeři. Anděla se nikdy nenaučila plavat, zato bratr Vašek byl „přeborník v plavání a skocích do vody“. Jednou jí děti řekly, že se v namočené dřevěné vaničce Kadounů nesveze. Vlezla do ní ve školních šatech a veslovala, dokud se vanička nepřevrátila, a pak šla domů „jako vodník“.
Osoby: Anděla Bohoňková 1924–2007 · Václav Bohoňek
Zdroje: vzpomínky A.S. 1